Thajsko: Neklidná hranice - Sungai Kolok

Tam, kde vládne strach

Thajská strana hranice je obsypána zařízeními zaměřenými především na malajskou klientelu. Pro Sungai Kolok představuje pašování a prostituce dva nejhlavnější zdroje příjmů. Thajské úřady se však obávají, že přes prostupnou hraniční čáru na jejich území přichází také podpora pro separatistické muslimské skupiny.

Pět provincií thajského jihu obývá většinově muslimské obyvatelstvo, které islám přijalo již ve třináctém století. Původně poloautonomní království Pattani se stalo součástí Thajska až v roce 1902. Tamní obyvatelstvo hovoří dialektem Yawi, který má blízko k malajštině, s Kelantanem je spojují náboženské i rodinné svazky.
“Thajské muslimy podporujeme pouze morálně, neposkytujeme jim žádný vojenský výcvik,” tvrdí Husin Nambin, který je stejně jako řada dalších obyvatel Kota Bharu přesvědčen, že příčinou problémů na thajském jihu je způsob, jakým thajská vláda nakládá s tamními muslimy. “Thajští muslimové věří pouze nám, protože vyznáváme stejné náboženství. ”říká novinář Moniz Abdullah a nedůvěru, rozšířenou po thajském jihu, ilustruje na nedávném případu muslimské vesnice, jejíž obyvatelé zadrželi dva vojáky, kteří údajně měli zastřelit několik místních mužů. Když k vesnici dorazily thajské speciální jednotky, vytvořili vesničané z žen a dětí živý štít a vznesli požadavek, aby se na místo krize dostavili novináři z Malajsie.V nastalé nepřehledné situaci vesničané oba zajatce umučili.
Podle některých thajských policistů není možné, aby muslimští separatisté operovali bez jakékoliv podpory z malajské strany. Ve chvíli, kdy na thajském jihu jsou výbuchy bomb a přepadení na denním pořádku, Kelantanu jakoby se dění na druhé straně hranice netýkalo. “ My nejsme žádní teroristé, podle koránu můžeš útočit jenom, když jsi napaden a ani tehdy nemůžeš zabíjet děti a ženy,” říká Mohammed Michael. V Kota Bharu však nikdo nikoho nezabíjí, válečná zona začíná až na thajské straně.

Válka o prodejní pulty

Na vojáky v Sungai Koloku narazíte na každém kroku. Obrněný vůz monitoruje situaci na hraničním přechodu, dvojčlenná hlídka rozvážným krokem prochází po místní tržnici. Většina prodejních míst zůstává neobsazena. Mít otevřeno vyžaduje velkou odvahu. Anonymní letáky těm, kteří budou prodávat i v pátek, hrozí smrtí. Válka o prodejní pulty je součástí psychologického zápasu, který má ukázat, kdo je v jižním Thajsku skutečným pánem. Přitom ve stejnou dobu není na tržnici v Kota Bharu k hnutí. Podle thajské policie distribuují varovné letáky muslimští separatisté, podle novináře Monize Abdullaha je jejich autorem thajská armáda.
Poslední zbytky života se ze Sungai Koloku vytrácejí se soumrakem. Rozsvícený krámek nepřehlédnutelně trčí z potemnělé ulice. Desítka jeho hostů se tedy věnuje snad nejrozšířenější thajské mužské zábavě – pití piva a Mekongu, whisky domácí provenience. “Scházíme se tady každý den, nenecháme se přece teroristy omezovat, ale .. už to není jako dřív,” říká jeden z hostů.
Amin je v celé společnosti jediným muslimem. Jeho rodina vlastní obchod v Kota Bharu, ale on o žádném stěhování ani neuvažuje. V Malajsii by se prý unudil k smrti. “Sungai Kolok rozhodně není bezpečné město. Ale místní lidé nemají kam jít. A vlastně ani nechtějí, přese všechno tady u hranice obchody pořád fungují. Teroristé, kteří stojí za všemi těmi hroznými útoky, jsou místní muslimové, ale kdo to je, nikdo neví,” říká Amin. Podobně bezradné jsou i thajské bezpečnostní síly. Současná vlna násilí na thajském jihu se začala šířit od ledna 2004. Na jejím začátku stálo přepadení vojenského skladu, od té doby se k obětem zařadili státní úředníci, učitelé i buddhističtí mnichové. Podle odhadů thajských bezpečnostních sil separatisté mají podporu asi dvou procent obyvatelstva, nikdo však neví, odkud přijde příští útok. A tak po zuby ozbrojené hlídky dál stojí v Sungai Koloku před velkými hotely i nepříliš vábně vyhlížejícími boudami ozářenými mihotavým světlem červených lucerniček
Ozbrojený doprovod neschází ani ve vlaku, který ráno vyjíždí ze Sungai Koloku. V plně obsazeném vagonu je tíživé ticho. Vojáci jsou tady na ochranu cestujících, ale během jízdy s nimi nikdo neprohodí ani slovo. Mlčenlivý vlak se rozhovoří až ve chvíli, kdy mine Yalu. Tady zona násilí a vzájemné nedůvěry končí. Následující den přibude v seznamu obětí jméno dalšího thajského vojáka, neznámí útočníci ho zastřelí na hlídce v železniční stanici několik kilometrů za Sungai Kolokem.