{lang: 'cs'}
Více než pět set barmských muslimů zahynulo ve vodách Andamanského moře poté, co je thajské námořnictvo jako nelegální přistěhovalce zanechalo napospas jejich osudu. Jejich tragédie obrátila pozornost k osudu jedné téměř zapomenuté etnické skupiny - Rohingya
Obrázky pláží Andamanského moře patří k výkladní skříni thajského turistického průmyslu. Svoji krásou každoročně lákají miliony zahraničních návštěvníků. Tentokrát však turistický ráj nabral značně odlišných obrysů. Namísto opalujících se turistů začala zahraniční média na začátku tohoto roku přinášet fotografie polooblečených unavených mužů ležících s tváří k zemi pod dohledem příslušníků thajské armády.Podle svědectví některých ze zadržovaných byla po několika dnech celá skupina vyvezena na moře a naložena do lodi bez motoru s minimálními zásobami potravin a vody. Čtyři ze zadržovaných byli se svázanýma rukama svrženi do moře. Část z vysílených mužů po deseti dnech vylovila indická pobřežní hlídka, jiná skupina byla zachráněna u indonéského Acehu, více než 500 z nich pravděpodobně zahynulo. Thajská armáda narčení z krutého zacházení odmítla a verzi ozbrojených složek podpořil i kabinet Abhisita Vejjajivy. Thajský premier svoji loajalitou k armádnímu popisu událostí splácí tichou podporou, kterou se mu ze strany ozbrojených složek dostalo na přelomu letošního roku během jeho nástupu k moci. Jakékoliv vyšetřování toho, co se skutečně odehrálo v Andamanském moři, je tak téměř vyloučené. Navíc v době ekonomické krize Thajsko nemá kapacity přijímat jakékoliv přistěhovalce a vzhledem k napjaté situaci na thajském muslimském jihu představují barmští muslimové potenciální bezpečnostní riziko. Pro ilegální imigranty tedy v Thajsku není místo a musí se vrátit do svého domova. V případě zadržených barmských muslimů je však právě tato podmínka obtížně splnitelná.
Barmští zoufalci
Skupina zoufalců směřujících za lepší budoucnosti patří k etnické skupině Rohingya, jedné z více než sta etnických menšin žijících v Barmě.Asi 800 000 Rohingya pochází z oblasti při bangladéšských hranicích, která tvoří přechod mezi světem asijského islámu a buddhismu. K islámu Rohingya přestoupili s příchodem arabských obchodníků, staletí mírové kooexistence s jejich buddhistickými sousedy narušila druhá světová válka,kdy muslimové projevili loajalitu k Britům, zatímco buddhisté se přiklonili na strany Japonců. Toho po vzniku nezávislé Barmy a nástupu vojenské junty propagandisticky zneužil barmský režim a začal muslimy označovat za přistěhovalce, kteří se v zemi ocitli v důsledku britské koloniální vlády a měli by se vrátit do svého skutečného domova, Bangladéše.V roce 1974 byli Rohingya zbaveni občanství a stali se obyvateli bez vlastní země. O čtyři roky později následovalo masové zatýkání, v jehož důsledku odešlo více než 200 000 Rohingya do utečeneckých táborů v Bangladéši.V samotné Barmě, kde etnické menšiny čelí nejrůznějším formám represí, patří Rohingya až na samotné dno s omezenými možnostmi pohybu a vyznávání vlastního náboženství.
Mezi hadem a krokodýlem
Co znamená být Rohingyou popsal ve zprávě organizace Lékaři bez hranic jeden z uprchlíků takto: „ Narodil jsem se v Barmě, ale vláda říká, že do této země nepatřím, vyrostl jsem v Bangladéši,ale vláda říká, že v této zemi nemohu zůstat.Jako Rohingya se cítím jako bych se ocitl mezi krokodýlem a hadem.“
Krátce předtím než se jedna ze skupin Rohingyů ocitla v rukou thajského námořnictva, byla zadržena v barmských teritoriálních vodách. Také zde na utečence bez domova čekal až příliš známý osud, byli zbiti, vyvezeni na moře a bylo jim doporučeno,aby se už nikdy nevraceli.