{lang: 'cs'}
Počet Buddhových soch po celém Thajsku podle některých odhadlů převyšuje počet obyvatel této pětašedesátimilionové země. Jejich velikost sahá od pár centimetrů až po několikametrové velikány. Jedny z nejocenovanějších Buddhových podob vycházejí z dílny bývalého vojáka Thawee Buranakhatea v Phitsanuloku.
Na své dětství může dnes oceňovaný umělec vzpomínat s rozporuplnými pocity, v početné rodině se dvanácti dětmi málokdy poznal, co je to mít plný žaludek, naučil se však zde také trpělivosti a tvrdé práci. Od svého otce, učitele kreslení na základní škole, zabývajícího se ho také sochařinou, pochytil základy, které později sám rozvinul.V roce 1978 opustil armádu, kde působil jako kartograf, a začal se věnovat výhradně tvorbě Buddhů. První výsledky své práce s obavami předkládal k posouzení expertům, ale po zapracování jejich připomínek získával sebedůvěru vedoucí až k dnešnímu mistroství. Inspirace k dokonalosti ležela nedaleko jeho domova v phitsanulovskému chrámu Mahathat z poloviny čtrnáctého stolet, kde je uložena jedna z nejobdivovanějších Buddhových soch v zemi, Phra Chinnarat Buddha.
Buddha, nikoliv modla
Když se Buddhovi žáci ptali svého učitele, jakou vzpomínku by si měli po jeho smrti uchovat, měl jim odpovědět, že by si měli připomínat jeho učení. Buddhovy sochy proto nejsou zobrazením osoby nebo idolu, ale jeho doktríny. Sochy tak nepředstavují umění, nýbrž posvátný objekt. Žádná z nich není signována umělcem, který ji vytvořil a musí je požehnat mnichové.
Buddhovo podobu odvozují umělci z posvátných textů, ale každá ze škol si našla vlastní výraz. Buddhova gesta, mudra, mají indický původ a odkazují k různým výjevům z jeho života. Během vlády Ramy III. vznikl seznam obsahující asi čtyřiceti gest.K nejznámějším patří Bhúmisparša mudra, sedící Budha s levou rukou v klíně a pravicí se dotýkající země. Gesto představuje výjev, kdy Budha přivolal bohyni země, aby odolal vábení představované ztělesněním zla Marou.
Dhjáni mudra je gestem meditace a způsobem, kterým buddhisté meditují dodnes. Ruce spočívají v klíně dlaněmi vzhůru, pravá nahoře, palce přitom směřují k sobě a dotýkají se v trojúhelníku.
Vitarkha mudra, gesto učení, symbolizuje Buddhovo první veřejné kázání k pěti asketům. Ruce jsou položeny na hrudi s dotýkajícím se palcem a ukazováčkem.
Budha z Phitsanuloku
Při výrobě Buddhů je používána metoda ztraceného vosku, dokonalý výsledek zaručuje přesné pokrytí a vyleštění vosku obklopujícího základní formu. V žáru pece roztavený vosk odteče a uvolní prostor, do kterého se postupně od hlavy jako nejposvátnější části celého těla nalévá bronz.
Odlévání Buddhů je posvátným rituálem odehrávajícím se za přítomnosti devíti buddhistických mnichů a jednoho brahmánského kněze. Celý akt zpravidla začíná v příznivý čas devět hodin devět minut ráno a doprovází ho obětiny v podobě vařené vepřové hlavy, květin devíti barev a ovoce devíti druhů, jejichž názvy se zvukově podobají thajským výrazům pro příznivé události.
Dílnu Thawee Buranakhatea zaplňují desítky Buddhů v různém stadiu rozpracování. Přípravné práce obstáravají jeho pomocníci, samotný mistr přichází až nakonec , aby sochám vtiskl jejich závěrečnou podobu. Takovou, která se přiblíží velebné kráse ukryté v Phra Chinnarat Buddhovi z jeho rodného Phitsanuloku.