Thajsko: Jak se Francis Light zasloužil o Phuket

Než přišli turisté

Zatímco dnes je Phuket především synonymem bezstarostné dovolené, zdejší místa pamatují i časy, kdy se francouzští misionáři důvodně obávali o svůj život a kapitáni obchodních lodích si stěžovali na hojný výskyt pirátů.

Na starých evropských mapách najdete Phuket pod názvem Junk Ceylon. První zmínka o něm spadá již do druhého století našeho letopočtu. Ostrov byl místem, kde se zastavovali obchodníci starající se o tok zboží mezi Čínou a Indií. V chráněné zátoce někdy i několik měsíců vyčkávali na příznivý vítr. Thajská moc na Phuket dosáhla někdy ve třináctém století, vládcové Sukhothaje z výnosů z těžby tehdy strategického cínu financovaly své vojenské výdaje a díky nim mohli položit základy k dnešnímu Thajsku.

Intervence kapitána Lighta

Obchodní perspektiva přilákala na Phuket i Evropany. Od šestnáctého století se zde objevovali Portugalci, Francouzi, Holanďané I Angličané. Zvláštním způsobem se do místních dějin promítl hned dvakrát anglický kapitán Francis Light. Nejdříve zachránil životy obyvatel Phuketu, když je upozornil na koncentraci barmského vojska, která vyústila v nejznámější heroický příběh celého ostrova. Ve stavu ohrožení, v době, kdy se Phuket po smrti svého guvernéra ocitl bez velení a neměl dostatek obránců, přelstila postupujícího nepřítele guvernérova manželka Chan a její sestra Mook. Společně zmobilizovaly na pětset žen a převlékly je do mužských šatů,takže se Barmánci domnívali, že stojí proti nepřemožitelnému protivníkovi. Podruhé se kapitán Light nepřímo zasloužil o nezávislost Phuketu, když odmítl nabídku tamního guvernéra celý ostrov převzít výměnovou za těžařskou koncesi. Přestože na ostrově strávil dvanáct let, oženil se s místní dívkou a měl na východním pobřeží vlastní dům, rozhodl se své kolonizační úsilí napřít ještě dále na jih na Penang v dnešní Malajsii, kde také v roce 1794 na malárii zemřel.Díky této volbě se tak Phuket nikdy nestal součástí britského impéria. Možná, že Lightovo rozhodnutí vzdát se možnosti ovládat Phuket bylo i rozumnou volbou, zvláště s přihlédnutím ke zprávám některých Evropanů stěžujících na rozsáhlou korupci, která podlamuje potenciál celého ostrova. Podobné zprávy musí znít současníkům jako známá písnička, rozsáhlý korupční skandál na Phuketu, kdy půda určená pro nejchudší vrsty skončila v rukou těch nejbohatších, vedl v devadesátých letech i k pádu jedné thajské vlády.