Bali Bohemia
charakter článku: Články, reportáže, rozhovory
sekce: Osobnosti
vydáno: 16.5.2007, autor: Pavel Zvolánek

Thajsko: Český Američan v Bangkoku 2.

Novinářské cesty Denise D.Graye

Narodil se během náletu na Plzeň coby Zdeněk Mečíř a jako by to předznamenalo jeho osud. Jako sedmiletý uprchl z Československa,musel si změnit jméno, sloužil v americké armádě za vietnamské války, coby agenturní korespondent třicet let zachycoval nesčetné situace. Jako šéf pobočky AP v Bangkoku zažil Denis D.Gray šest převratů, poslední z nich loni v září.   
 

setkání bývalých válečných korespondentů ve Vietnamu foto: archiv Denise D. Graye
setkání bývalých válečných korespondentů ve Vietnamu foto: archiv Denise D. Graye

Byl jste u pádu Saigonu, ovládnutí Phnompenhu Rudými Khmery. Jaké máte vzpomínky na tyto události?


Byla to zcela odlišná situace. V Saigonu panoval chaos, obava z toho, co nastane po příchodu Vietkongu, v Phnompenhu byl klid. Naši kambodžští spolupracovníci, vzdělaní lidé, říkali ono to nějak dopadne. Vždyt jsme všichni Khmerové, nebude tak zle. V Saigonu panovaly obavy z masakru, ale my jsme už měly kontakty s Vietkongem a věděli jsme, že jsou to odhodlaní bojovníci, kteří však nedají průchod nějakému nekontrolovatelnému násilí. V Kambodži to bylo jiné. Neexistovala zde frontová linie, často jste nevěděl, kdo bojuje proti komu. Někteří novináři zahynuli jenom proto, že místo, aby se vydali vpravo, zabočili vlevo.Věděli jsme o brutalitě Rudých Khmerů, ale neočekávali jsme, že dojde k tomu, co se pak stalo. Když se Rudí Khmerové přiblížili k Phnompenhu, nabídli jsme našim kambodžským spolupracovnikům, aby odešli s námi. Nikdo to neudělal. Často na ně myslím, byli to vynikající novináři, oddaní svému povolání.
 

Snažila se vás agentura nějak ovlivňovat, abyste o Vietnamu referovali více vlastenecky?


Pouze na samém začátku se objevovala taková označení jako naše jednotky a nepřítel, možná i ovlivněná nedůvěrou, že naši chlapci by nemohli udělat něco nečestného,ale brzy to přešlo do zcela objektivního zpravodajství.
 

Jak se od té doby změnila žurnalistika?

Konflikt v Kambodži pokrývala dvacítka novinářů.. Dneska jsou jich tisíce. Dříve jste na všechno měl mnohem více času, když jste dělal rozhovor, byl jste u toho sám, dneska je kolem vás spousta dalších lidí. Konkurence je mnohem větší a to neplatí jenom o válečných konfliktech. Olympijské hry pokrývají i lokální noviny. Já jim to samozřejmě přeju, na druhou stranu mi to trochu sobecky vadí. Samozřejmě se změnila technika, v recepci máme psací stroj, který jsem používal v Phnompenhu. S nástupem internetu se žurnalistika proměnila v nepřetržitý tok informací. Stoupají také nároky agentur, dříve jseme psali jenom pro deníky, teď nás zaučují zacházet s fotoaparátem, videokamerou, chtějí abychom psali blogy.

humanitární pomoc v Acehu foto:archiv Denise D.Graye
humanitární pomoc v Acehu foto:archiv Denise D.Graye

V jaké hodnoty jako novinář věříte?


V žurnalistice se musíte pokoušet o objektivitu a přestože je to ideál, kterého nikdy nedosáhnete, pořád se o něj musíte snažit. Během války v Iráku jsem byl přidělen k několika americkým jednotkám. Nevím, jestli jsem byl méně objektivní než moji kolegové, kteří byli v hotelu Bagdád a nemohli téměř nikam dostat.Výhodou agentur jako je AP je to, že mohou nasadit na konfikt více lidi a vidět ho tak z více stran, navíc je zde stále někdo, kdo vás z odstupu koriguje
Mám tady založené složky svých článků, na některé z nich jsem opravdu hrdý, jiné ukazují moje omyly, učiněné sice v dobrém úmyslu, ale omyly. .Nesmíte nikdy polevit v ostražitosti, vám sympatický chlapík se může nechat v budoucnu zkorumpovat nebo se může objevit něco nečistého z jeho minulosti. Při svém psaní se nesmíte nechat ovlivnit svými názory, osobně si sice myslím, že nedávný převrat v Thajsku byl z hlediska země prospěšný, ale nemohu přehlédnout tu spoustu názorů, které si myslí něco jiného.
 
Je Irák novým Vietnamem?


Začíná už to tak vypadat. I když zpočátku se podobné názory zdály přehnané, dnes se opět hledají způsoby čestného odchodu. Irak je opravdu nebezpečný, to neni nijak nadsazene, jsou místa, kam se vůbec nemůžete vydat a musíte se spoléhat na místní spolupracovníky. Nemyslím si, že je něco nesprávného v tom, že je využíváme. Nakonec mezi těmi, kteří byli oceněni za naši agenturu, jsou také dva Iráčané, to nejsou žádní bezejmení pěšáci.


Peter Arnett byl z Iráku odvolan, když se svými názory vystoupil v tamní televizi. Jak by se AP zachovala v podobném případě vůči vám?


Petera Arnetta znám, a vážím si ho,ještě z Vietnamu. Ale agentury obecně nemají rádi, když byste vystoupil s politickým komentářem, a mohl tak vzbudit pochybnosti o vaší nezaujatosti.

Co říkáte na tvrzení dobrá zpráva není žádná zpráva?


S tím nesouhlasím. Když budete procházet naše zprávy najdete třicet, možná šedesát procent z nich pozitivních. Naším úkolem není konat dobro. Nepíšeme o něčem proto, že chceme něčemu pomoci, píšeme o tom, co je zajímavé, významné, co má určitý dopad. Pokud chcete pomoci sirotčinci, můžete mu poslat peníze. Na druhou stranu , pokud naše články v něčem pomohou, tak nás to samozřejmě těší.

Dokáže vás po těch dlouhých letech u novinářského řemesla ještě něco překvapit?


Samozřejmě. Zrovna nedávný vojenský převrat v Thajsku. Když se objevily prvni zprávy o puči, seděl jsem se svým kamarádem a pili jsme pivo. A já, který jsem tady již více než třicet let a zdánlivě bych vše měl vědět nejlépe, jsem tomu nevěřil. Pořád se máte čemu ucit. Jednou jste v Thajsku, jindy v Kambodži nebo Barmě, nemůžete sice obsáhnout všechno, ale měl byste se snažit načerpat co nejvíce poznatků. Teď se zrovna chystám do Indie, a tak tady mám složku o indických tygrech.

     

Bangkok je poslední zastávkou na vaší asijské cestě. Co je na této části světa tak pritažlivé, že si tolik lidí, včetně vás, získá?


Do Asie jsem se sice dostal náhodou, ale hned od začátku jsem si ji oblíbil. Když jsem byl přeložen do Německa, dělal jsem všechno proto, abych se mohl vrátit zpátky. Nechtěl jsem psát o stávkách ve Volkswagenu, nebo jejich politických problémech. Na Západě cítím větší chlad ve vztazích mezi lidmi. Kdybych pracoval v podobné kanceláři jako je tato v Bangkoku v Americe nebo Evrope, urcitě by v ní bylo více napětí a konfliktů. Když jdu do obchodu nakupovat, nejsou to pouhé nákupy, ale také příležitost promluvit si a zažertovat s lidmi.
 

Narodil jste se v Československu, žil jste ve Spojenych státech, více než třicet let pracujete v jihovýchodní Asii. Které místo nyní označujete slovem domov?


Thajsko. Tady v počítači mám fotografii domu, je asi 40 kilometrů od Chiang Mai. Kolem je krásné rýžové pole a tam se hodlám usadit. Ale ještě předtím pojedu do Indie, Iráku … 

 

Facebook:




Související fotografie




Související videa




Související články


Asean.cz - informace o zemích jihovýchodní Asie:
Barma/Myanmar, Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Singapur, Thajsko, Vietnam, Východní Timor
Thajsko.Asean.cz: Thajsko: Český Američan v Bangkoku 2. , Novinářské cesty Denise D.Graye
Thajsko © 2009 - 2017 Marten & Louis s.r.o.