{lang: 'cs'}
Jako poslednímu na světě z korunovaných vládců přidali poddaní do titulu přízvisko Veliký. Ne za válečná vítězství, ale za moudrost a laskavost. Pchúmipchón Adundét slavně vládne buddhistickým Thajskem již 60 let.
Bez krále by nebylo ani Thajska, tvrdí čtyřiasedmdesátiletá Pim Chongtongová. "Myslím, že v žádné zemi nemají krále jako my. Někoho, kdo cestuje do nejposlednější vesničky a nikdy nezapomíná na problémy obyčejných lidí," říká studentka Kanja Buakevová.
Král Pchúmipchón Adundét (Ráma IX) je nejčastěji zpodobňovanou osobou současného Thajska, jeho fotografie visí v domácnostech, obří portréty v ulicích hlavního města. "Úcta, kterou Thajci svému panovníkovi prokazují, je mimořádná a přesahuje hranice západního chápání," potvrzuje anglický lektor Leo Evans.
Když v roce 1932 armádní důstojníci převratem krále donutili, aby zavedl ústavu, zdálo se, že královládě dynastie Chakrí, panující od roku 1782, odzvonila hrana. O sedmdesát let později je thajský král Pchúmipchón Adundét nejdéle vládnoucím a pravděpodobně také nejpopulárnějším monarchou celého světa. Za sedmapadesát let vlády se stal majákem jistoty v bouřlivých časech. Odolal nebezpečím vietnamské a studené války, kdy se Thajsko stalo jednou z posledních hrází před komunismem šířícím se jihovýchodní Asií, přežil nesčetné vojenské převraty i hlubokou ekonomickou krizi v regionu odstartovanou devalvací domácí měny v roce 1997.
Ústava vyhrazuje králi neutrální pozici. Jak sám uvedl v rozhovoru,který výjimečně poskytl stanici BBC, je to pozice, kdy můžete být rozdrceni oběma stranami, ale jsou okamžiky, kdy se neutrální postoj stává velice užitečným. Za normální situace se panovník drží svých práv být konzultován, varovat a povzbuzovat. V mimořádných chvílích však dokáže do politiky zasáhnout. V květnu 1992 celá země v přímém televizním přenosu sledovala generála Suchindu Kraprajúna, který krvavě potlačil pouliční protesty, jak v předepsané pozici, sedí uhou krále, dostává lekci o tom, že násilí nikam nevede a že má přestat se střelbou do demonstrantů. Kariéra nenáviděného generála tím skončila.
Nezředěná tradice
Ráma IX. se trůnu ujal náhodou. Narodil se 5. prosince 1927 v Cambridgi v americkém Massachusettsu, vzdělání se mu dostalo ve Švýcarsku. Do Thajska se vrátil až po druhé světové válce s bratrem a králem Rámou VIII. Ánandou Mahidolem. Na trůn byl uveden bez jakékoliv přípravy a zkušenosti v osmnácti letech, když byl jeho bratr za nikdy zcela vysvětlených okolností nalezen zastřelený ve své ložnici. Thajská monarchie jako by kráčela střední cestou buddhismu. Dokázala propojit tradici s moderním světem, neobklopuje se okázalostí, ale také se nestala obyčejnou rodinou vyrážející za nákupy do supermarketu. Krále baví fotografování a odmlada hraje na saxofon. Na rozdíl od evropských trendů modrou krev Chakríovců nijak nenaředil: královna Sirikit je jeho velmi vzdálenou příbuznou a rodina s nástupcem trunu princem Vadjiralongornem a třemi princeznami je, věřte nevěřte, zatím bez skandálu.
K šedesátinám dostal král dokonce od vlády přízvisko Veliký. Kromě odvěké úcty ovšem střeží autoritu panovníka zákon trestající znevažování monarchie. Jeho účinky pocítil v roce 1995 francouzský turista, který se ocitl na dva týdny ve vazbě za to, že na palubě thajských aerolinií pronesl znevažující poznámky na adresu královského rodu. Byl propuštěn na kauci a až poté, co se králi písemně omluvil. Cizinci těžko pochopitelný zákon má kořeny v tradici, podle níž král nedává odpovědi na žádné otázky, a pro to také nemůže být podroben kritice.