Bali Bohemia
charakter článku: Články, reportáže, rozhovory
sekce: Dějiny, Bezpečnost
vydáno: 22.9.2006, autor: Pavel Zvolánek

Thajsko: Hedvábný puč a žluté stužky I.

Město proti venkovu

Když se za silného deště v noci  19. září objevily v ulicích Bangkoku tanky, věřili zpočátku ještě někteří obyvatelé thajské metropole, že jde jenom o vojenské cvičení. Vždyť něco podobného viděli naposledy před patnácti lety.    

foto TIME magazine
foto TIME magazine

 Thaaaksin,  řečník na podiu se žlutým šátkem na krku se rozjíždí pomalu jako siréna na fotbalovém zápase. Druhou část sloganu už s nadšením doplňují tisíce demonstrantů, kteří se rozsadili v centru Bangkoku. Awk pai. A ještě jednou pro mezinárodní komunitu. Thaaaksin, get out. Thaksine, vypadni. Podle přání demonstrantů nejlépe hned, s celou rodinou a někam hodně daleko. Jenomže na svoji velkou chvíli si tento dav bude ještě muset počkat, zatím se píše březen a Thaksin Shinawatra je stále ještě předsedou vlády. A zatím se ještě vůbec neví, jak to dopadne.

Mezera v zákoně


Jsou to blázni, kteří chtějí vyvolat krveprolití. Závidí Thaksinovi jeho peníze a nevidí, jak tvrdě musel celý život pracovat,“ rozhořčuje se jeden z cizinců, kteří v Thajsku žije už třicet let. O tom, že Thaksin Shinawatra je bohatý muž, nikdo v zemi nepochyboval, když však na začátku roku prodal své telekomunikační impérium singapurské společnosti, vyrazila částka dvě miliardy dolarů jeho spoluobčanům dech. Domácí noviny okamžitě spočítaly, že pokud by v místní měně utrácel milion denně, vystačil by s nimi dvě stě let. „Opravdu chceš žít tak dlouho?, ptal se anglicky psaný deník The Nation. Fakt, že premiér se jako lasička protáhl mezerou v zákoně a ze své transakce na daních neodvedl ani cent, jenom přilil oleje do ohně a vyhnal protesty do ulic Bangkoku. Přitom na začátku dění později označeného jako  hedvábné revoluce  stál téměř šestákový příběh zrazeného přátelství a televizní války po Thajsku. 


Konec přátelství


Sondhi Limthongkul, kdysi na Thaksina Shinawatru přísahal jako na svatý grál. Ale zatímco jeho dávný přítel se vrhl do světa telekomunikací, vypustil vůbec první thajský satelit a s uspokojením se mohl probírat svými bankovními  účty, Sondhimu z balíčku osudu vypadl černý Petr. Jeho podnikání skončilo bankrotem, jeho televizní politická show zákazem. Tehdy se cesty bývalých kamarádů definitivně rozešli. A začala televizní válka made in Thailand. Sondhi svůj stan rozbil v Lumphini parku, jedné z mála zelených oáz thajské metropole, v místě, které vstává s milovníky taiči a usíná s vyznavači joggingu, vyrostly obří obrazovky, z nichž  Sondhi spustil nemilosrdnou  kritiku, která si záhy našla tisíce vnímavých uší. Odpočítávání začalo, a to přesto, že ještě z loňských voleb si Thaksin a jeho strana Thajci milují Thajsko odnesla pětasedmdesát procent parlamentních křesel. Než se však rok sešel s rokem,  trůn se zakymácel. 
 
 

Thaksin myslí na chudé


Mladý taxikář, který mě veze na letiště si samolibě pochvaluje svoji pohlednou tvář a úspěchy u žen. To jediné ho skutečně zajímá a  také, jak dlouho ještě Thaksin vydrží. Na začátku dubna již jeho akcie povážlivě klesají. „Celé roky jsem si musel tohle auto jenom pronajímat, za Thaksina jsem dostal lacinou půjčku a už brzy ji budu mít splacenou. Na rozdíl od ostatních Thaksin myslí i na chudé, ale ti ostatní. Možná, že občas pomůže sobě i své rodině, ale to přece vždycky dělali všichni politici a vždycky dělat budou,“ mávne jenom rezignovaně rukou.  Do taxikářova mikrosvěta se vejde celá země, která je rozdělená jako nikdy v dějinách.  Město proti venkovu. Megapole obchodních center napěchovaných luxusním zbožím a satelitních antén , otevírající okno do informačního světa, které začíná vadit stín korupce stávající se věrným společníkem Thaksinovy vlády. Proti nim  nad rýžovými poli věčně shrbená záda těch, kteří své  volební preference počítají pohledem vlastního žaludku. Lidi z metropole se na ně dívají tak trochu skrz prsty. Pečlivě klimatizované kanceláře udržují jejich kůži v parametrech ideálu bělostné krásy, na rozdíl od farmářů z venkova, kterým  ji slunce pořádně připeklo.
 


Jeden člověk, jeden hlas
Jenomže ve volbách platí jiná matematika, jeden člověk jeden hlas a té Thaksin rozumí jako málokdo. Až se budou jednou psát dějiny populismu, bude mít v nich svoje místo. Uspořádá mítink s tisícovkami metropolitních taxikářů. Muži za volantem jsou indikátorem nálad v zemi. Většina z nich nepochází z Bangkoku, ale nejčastěji z Isanu, severovýchodního, nejzaostalejšího, koutu země. Tam také odcházejí jejich výdělky. Ti také volí žaludkem. Thajský premiér rozdá sliby a několika vylosovaným i auto, které zaplatil z vlastní kapsy. Ze světa obchodu si přinesl manažerský styl rozhodování, ve srovnání s ním ostatní domácí politici vycházejí jako dýchavičná kobyla na penzi. Thaksin krouží po zemi a rozdává  jakoby si Santa Klaus udělal permanentní vánoce. Naděluje v nejhorším slumu v Bangkoku, těm nejchudším slibuje postavit domy, před podnikateli rýsuje megalomanský investiční plán, nejrevolučnější změny, kterými má země má projít od časů Ramy V., reformního panovníka vládnoucího v druhé polovině devatenáctého století.  
 

Facebook:




Související fotografie




Související videa




Související články


Asean.cz - informace o zemích jihovýchodní Asie:
Barma/Myanmar, Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Singapur, Thajsko, Vietnam, Východní Timor
Thajsko.Asean.cz: Thajsko: Hedvábný puč a žluté stužky I., Město proti venkovu
Thajsko © 2009 - 2017 Marten & Louis s.r.o.