Bali Bohemia
charakter článku: Pohlednice
oblast: Severovýchodní Thajsko
sekce: Umění
vydáno: 12.4.2006, autor: Pavel Zvolánek

Thajsko: Nongkhai

Zahrada umělce z Východu

Byl jsem zcela uchvácen. Umělec z východu tady používá komerční materiál ze západu pro vlastní duchovní cíle. Těmito slovy se novinář Roger Warner rozplýval nad zahradou plnou buddhistických a hinduistických soch postavených nedaleko města Nongkai při hranicích s Laosem.

Obě země v těchto místech odděluje majestátní řeka Mekong. Z Nongkai je hranice na dosah ruky, jen se natáhnout. Státy s rozdílnými společenskými systémy však vzájemným kontaktům příliš nenapomáhají. Thajsko se po letech soužití s různými vojenskými režimy dopracovalo k nikoliv dokonalé, přesto parlamentní formě demokracie. Laos se v proměněném světě pokouší najít roli pro svůj bambusový socialismus a obává se vlivů, které by od sousedů mohly proniknout, pokud by se stavidla spolupráce až příliš zvedla.
K rozvoji Nongkhai napomohlo otevření hraničního přechodu. Z Bangkoku sem lze pohodlně dorazit nočním rychlíkem nebo autobusem. Ti, kdo přijíždějí z opačné strany hranice mohou porovnat místní zahradu s tou, kterou viděli v laoském hlavním městě Vientianne. U zrodu obou stál Luang Poo Boun Leua Sourirat. O životní proměně tohoto umělce a mystika rozhodla náhoda. Při průzkumné cestě laoskými horami narazil v jedné z jeskyní na mnicha jménem Keok, jenž se stal jeho duchovním učitelem a po několik let ho zasvěcoval  do světa buddhismu. Keokův vliv byl natolik silný, že Sourirat na něj nezapomněl, ani když se po vítězství komunistů v Laosu v roce 1975 přesunul do thajského Nongkhai. Návštěvníkům své zahrady se svěřoval, že setkání s jeho duchovním učitelem se může podařit pouze tomu, kdo se oddá meditaci.  

Foto na památku
Foto na památku

Napůl člověk, napůl zvíře


Obklopen stovkou dobrovolníků se Sourirat pustil do tvorby, ve které se protnula buddhistická a hinduistická mytologie. O volbě materiálu rozhodla cena, beton byl nejlevnější. V zahradě nescází pětadvacetimetrový Buddha ani socha prince Siddharty, jenž se teprve musí vydat na cestu, která ho dovede k osvícení. Z třicetimetrové výšky vše přehlížejí sedmihlaví nágové. Některé ze soch zpodobňují thajská přísloví – slon si nevšímá smečky štěkajících psů se stejnou samozřejmostí, s jakou sebevědomý člověk ignoruje fámy a pomluvy. Tunelem, připomínajícím vstup do jeskyně, se návštěvníci zahrady ocitají u kola života, představujícího cestu člověka od zrození ke smrti. Panorama zachycují možné volby životních osudů i povolání.
Dobrovolníci, kteří mystika v jeho zahradě obklopili, označili sami sebe za náboženskou komunitu. Samotný Sourirat však nikdy neoblékl mnišské roucho. Podle vysvětlení jeho spolupracovník aproto, že byl napůl člověkem a napůl zvířetem. Podle pamětníků bylo jeho charisma natolik silné, že každý, kdo od něj přijal posvátnou vodu, přispěl na stavbu jeho soch vším, co měl u sebe. Když v roce 1996 zemřel, zanechal po sobě zahradu označovanou z jednu z nejpozoruhodnějších v celém Thajsku. 

Dobrovolníci, kteří mystika v jeho zahradě obklopili, označili sami sebe za z anáboženskou komunitu. Samotný Sourirat však nikdy neoblékl mnišské roucho. Podle vysvětlení jeho spolupracovník aproto, že byl napůl člověkem a napůl zvířetem. Podle pamětníků bylo jeho charisma natolik silné, že každý, kdo od něj přijal posvátnou vodu, přispěl na stavbu jeho soch vším, co měl u sebe. Když v roce 1996 zemřel, zanechal po sobě zahradu označovanou z jednu z nejpozoruhodnějších v celém Thajsku.        

Facebook:




Související fotografie




Související články


Asean.cz - informace o zemích jihovýchodní Asie:
Barma/Myanmar, Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Singapur, Thajsko, Vietnam, Východní Timor
Thajsko.Asean.cz: Thajsko: Nongkhai , Zahrada umělce z Východu
Thajsko © 2009 - 2017 Marten & Louis s.r.o.