{lang: 'cs'}
Ten most vlastně stál na jiné řece, autor románu, který ho tak proslavil, na jeho stavbě nikdy nepracoval a své dílo zalidnil vymyšlenými postavami i situacemi, proslulá filmová adaptace se natáčela o tisíce kilometrů dál. Přesto je jedním z nejslavnějších.
Když se za druhé světové války Japonci rozhodli propojit thajský Bangkok s barmským Rangunem, navázali tak na plán, který na začátku dvacátého století Britové zavrhli jako neproveditelný.Japonská verze měla kopírovat již vytyčenou britskou trasu, proti extrémním přírodním podmínkám měla být nasazena nejlacinější pracovní síla, jaká byla v té době k dispozici - novodobí otroci, váleční zajatci.Plukovník Nicholson nikdy neexistoval. Zrodil se v románové fantazii Pierra Boulleho jako symbol nepokořitelného a nikdy se nevzdávajícího ducha, který se rozhodne postavit most přes řeku Kwai lépe než by dokázali jeho věznitelé.Také tato stěžejní zápletka se od skutečnosti hodně liší, podle těch, kteří prošli zajateckými tábory na stavbě železnice smrti se s Japonci o podobě svého plánu s nikým neradili.Život zajatců pro ně neměl valnou cenu. Uctívali jenom ty, kteří zemřeli za císaře.
Muž od řeky Kwai
Trevor Dakin je skutečná postava. Na stavbu železnice smrti byl převezen v roce 1942, po pádu Singapuru, který Churchill označil za nejhorší porážku v dějinách země.Pro Boulleho knihu i její oscarové zpracování z roku 1957, v němž zářili William Holden a Alec Guinness, nachází pramálo pochopení. "Celá legenda o řece Kwai je založena na vymyšlené knize a nepravdivém filmu," říká a dodává, že snad ještě horší je to, co se kolem mostu děje v současnosti.
Most přes řeku Kwai však není jediným příkladem, jak si legenda přetvořila skutečnost. Ta tak umístila most tam, kam ho lokalizovalo filmové zpracování.U Kanchanaburi stály za druhé světové války mosty dva: dřevěný byl dokončen v únoru 1943, druhý vyrostl dva kilometry severněji od soutoku řek Kwae Yai a Kwae Noi, velké a malé Kwae, který se nazýval Mae Klong a teprve po filmovém úspěchu byl přejmenován na Kwai.