charakter článku: Články, reportáže, rozhovory Čas kolem třetí hodiny ranní má v okolí jihothajské vesnice Moungmang magickou atmosféru podobnou klasickému filmu Indočína. Mlčenlivé postavy se trpělivě pohybují pod velebnou klenbou kaučukovníkových stromů a v bodovém světle na čele připevněných elektrických svítilen zručně nařezávají jejich kůru a otevírají tak cestu latexu pomalu stékajícímu do připravených misek.
Jižní Thajsko nepředstavuje typickou část převážně buddhistické země. Pět nejjižnějších provincií - Yala, Pattani, Satun, Narathiwat a Songkhla - jsou jakoby náboženským pokračováním sousední Malajsie a zejména jejího muslimsky nejhorlivějšího Kelantanu. Namísto buddhistických chrámu tak zde převládají mešity. A v ulicích častěji potkáte ženu zcela zahalenou v černém než dívku v džínách. Buddhistická menšina se zde ocitá v pozici v jiných částech Thajska neznámé.
Ještě na začátku devadesátých let se část jihothajských muslimů nevzdávala myšlenky na případnou nezávislost. Jejich separatisticky orientované organizace PULO se zaměřovala především na vládní budovy. Přestože v současnosti se počet jejich členů odhaduje na pouhých šedesát a tvoří naprosto okrajový proud i mezi samotnými muslimy, zcela se svých teroristických aktivit nevzdali.
Muslimové a budhisté
"S muslimy se dá vyjít, pokud jich není moc pohromadě," tvrdí paní Onchamová z vesnice Moungmang, kde převládají buddhisté. "Chodím oblékaná v evropském stylu a tak někdy musím od mladých muslimů vyslechnout skutečně nevybíravé poznámky," říká Sangkae, osmadvacetiletá dcera paní Onchamové. Jejich dům patří k nejvystavnějším v celém Moungmangu. Patrová bílá budova prosvítající z tropické zeleně se vynoří sotva projedete majestátním tunelem z kaukučovníku, které jsou základem prosperity regionu.Kromě společného obývacího pokoje, mají rodiče i obě dcery vlastní místnost. Ve vitrinách v přízemí je vystaveno několik fotografií ze života rodiny, zvláštní místo zaujímají snímky z ukončení studia druhé z dcer. Noi je jednou z mála žen v policejním sboru a rodina je na její službu patřičně hrdá. V domě nescházejí také portréty thajského krále, který je v zemi velice respektovanou autoritou. Jenom v přízemí visí pět snímků thajského panovníka, jeden portrét královny a jeden dnes již nežijící královy matky.Koupelny jsou v domě hned dvě, v jejich rohu stojí asi metr vysoká kameninová nádrž, z ní se nabírá voda, kterou se při sprchování poléváte. Význam hygieny se promítá i do ruzných thajských rčení - a tak konstatování, že jste starší než váš partner, lze vyjádřit větou Já jsem se sprchoval dřív než ty.
K domu patří ještě v zahradě stojící příbytek duchů. Domeček na kuří noze má ochránit skutečný dum i jeho obyvatele před nepřízní zlých sil. Večer září jako vánoční stromeček, během svátku sem rodina přináší obětiny, především potraviny a alkoholické nápoje, protože duchové jsou mužského pohlaví.
Model tradiční rodiny
Thajská rodina je místem, kde děti získávají vzorce chování, které je budou provázet celý život, především povinnosti postarat se ve stáří o rodiče a úctě ke starším."Rodiče nás vždy vedli k tomu, abychom nezapomínali, jak si těžce museli na všechno vydělat," vzpomíná na svoji výchovu Sangkae. Její otec je dnes již v penzi, ačkoliv není jisté, zda již dosáhl potřebného věku. Pan Oncham však spolehlivě neví, kdy se přesně narodil, prý před šedesáti lety. Podle v rodině tradovaného příběhu o jeho osudu rozhodl šíp, který vystřelil z luku a který ho privedl do jeho dnešního domova.
Den u Onchamů začíná krátce po svítání. Paní Onchamová se nejdříve pomodlí a poté již v bílé robě vyhlíží mnichy z nedalekého kláštera, kteří ráno přicházejí do vesnice, aby jim lidé mohli dát do jejich misek jídlo. Obdarováváním mnichů a příspěvkem na chod kláštera usilují buddhisté o vylepšení svého osudu a získání dostatečného počtu zásluh, které mají snížit počet jejich znovuzrození. Buddhisté nemají vyhrazený jediný den, kdy by musely chrámy navštěvovat. Onchamovi se vydávají do kláštera v nedalekém Pattani dvakrát do měsíce. Do auta vyrovnají kastrůlky, jejichž obsah by stačil na menší hostinu. Ta se také na konci návštěvy přímo na místě koná. Mniši mohou jíst pouze do dvanácti hodin, a tak jídlo zbyde i na dárce. Mnich, kterého rodina navštěvuje je jejich příbuzným. V nevelké místnosti s nepřetržitě zapnutými dvěma televizemi udílí duchovní rady i doporučení pro každodenní život. Kromě těchto běžných návštěv, rodina nevynechává příležitosti zúčastnit se otevírání nových chrámů,kdy jsou do základu pokládany kamenné koule pokryté zlatými lístky.
Nová budhistická krev
V dubnu, kdy dětem začínají prázdniny, buddhistické komplexy ožívají hlasy noviců. Chlapci, zatím ještě v bílém rouchu, ale s již vyholenou hlavou, se shlukují před chrámem. Jeden z příbuzných Onchamových uklidnuje svého desetiletého syna, který má trochu obavy, co ho v následujících dvou měsících čeká. "Můžeš kdykoliv zavolat domu," loučí se s ním otec a předává ho do péče mnichům. Na novice čeká ve velké hale poprvé společný oběd. Odtud míří ke chrámu, kde jim rodiče předají oranžové mnišské roucho. Ještě předtím je však vezmou na záda a třikrát s nimi obejdou chrám. Pro novice pak nastává období, kterým by měl projít každý Thajec. Podobné události jsou však mimořádným vybočením z každodenního koloběhu. Většina lidí v jižním Thajsku jsou farmáři, a tak dopoledne tráví na svých polích. Onchamovi svuj hektarový pozemek osázeli kokosovými palmami a salakem.
Polední žár zahání farmáře domů, nastává čas pro odpočinek a spánek. Ale ani při práci Thajci nezapomínají na sanuk, způsob, jak si zpříjemnit život. Sanuk, užij si, zahrnuje vzájemné škádlení, dobírání se i vyprávění si anekdot. Zábavu sdílí dospělí společně s dětmi, které jsou ve vyprávění rovnocenným partnerem. Ačkoliv v Thajsku nejsou povoleny hazardní hry, jednou z nejoblíbenějších aktivit je hraní karet. O peníze s dospělými často hrají i děti. Podobně všechny věkové skupiny se zapojují do nelegální loterie. V Thajsku je oficiálně provozována loterie, při které se sázkaři snaží uhodnout šest čísel, neoficiální bookmakeři přijímají peníze na poslední trojčíslí z této státní loterie. Výhry jsou vypláceny ve výši pětisetnásobku vsazené částky. Šance na výhru provází hráče v jejich snech, štastná čísla se pokoušejí vyčíst z různých znamení, vítěznou kombinaci se pokoušejí zjistit u mnichů. Téma loterie sázkaře neopouští ani při večeři. Základ jídla tvoří rýže, ale neschází také zelenina, ryby, thajské nudle. Upomínkou na minulost u Onchamových je rýže kombinovaná s mravenci. Večeře plynule přechází v party, na kterou se sjíždí širší příbuzenstvo, na stole se objevuje pivo a whisky s medem. Den končí opět sanukem.
Thajsko © 2009 - 2024 Marten & Louis s.r.o.
