charakter článku: Průvodce Hlavní město provincie Kanchanaburi leží stotřicet kilometrů západně od Bangkoku na soutoku řek Khwae Yai a Khwae Noi. Kanchanaburi mělo v thajských dějinách především význam jako hraniční pevnost proti barmské agresi. Známé je však především událostmi, které se zde odehrály během druhé světové války, stavbou železnice smrti a zejména mostu přes řeku Kwai. Z Kanchanaburi se můžete vydat po železnici smrti , která po dvou hodinách jízdy končí v Nam Toku. Cestou vás budou provázet překrásné scenérie.

Válečný hřbitov v Kanchanaburi
V Kanchanaburi se nacházejí hned tři muzea spojená se stavbou železnice smrti a proslulým mostem. Ve všech případech jde o soukromou iniciativu. Válečná historie je sice obrovským turistickým lákadlem – ročně Kanchanaburi navštíví okolo čtyř milionů turistů –, ale samotné thajské angažmá za druhé světové války je značně problematické. Před zařazením mezi poražené nepřátelské země je zachránil vznik nepříliš významného odbojového hnutí Seri Thai a americký pohled do budoucnosti, který s Thajskem již počítal jako s jednou z hrází proti šířením komunismu.
Thailand Burma Railway centre bylo vybudováno v sousedství válečného hřbitova. Má nejlepší sbírky, nejlépe provedenou expozici s diomaraty a více než šedesáti panely s mnoha jinde nepublikovanými fotografiemi a faktograficky přesnými informacemi. Na videu mimo jiné můžete vidět spojenecké bombardování slavného mostu. Pokud se zajímáte o válečnou historii, jde společně s muzeum v Hellfire Pass o nejlepší místo.
JEATH muzeum bylo otevřeno v roce 1977 v areálu wat Chaichumpon. O jeho vznik se zasloužil tamní opat Phra Theppanyasuthee. V bambusové boudě, věrné kopii internačního města válečných zajatců, jsou shromážděny historické fotografie, novinové články a několik dobových předmětů. Expozice je zastaralá a nepříliš dobře udržovaná, přesto je to první volba organizovaných zájezdů. Název muzea je sestaven z počátečních písmen národů účastnících se na stavbě železnice smrti : J - Japan, E – England, A - Australia, America, T - Thailand, H – Holland .
Muzeum druhé světové války a svérázná umělecká galerie stojí hned v těsném sousedství mostu. Za návštěvu stojí kvůli své terase s pěknou vyhlídkou na slavný most a pro bizarnost svých sbírek. Informačně nepřesná expozice obsahuje kromě fotografií a předmětů z druhé světové války, sbírku hodin, portréty slavných siamských vládců i zakladatelů muzea. O nevkusnosti svědčí to, že v přízemí jedné z budov najdete kostru jednoho z dělníků, kteří stavbu železnice zaplatili životem, v prvním patře pak portréty miss Thajska. V těsném sousedství muzea stojí japonský památník, který navštěvují zejména japonští turisté. Za války ho postavili Japonci jako připomenutí těch, kteří zemřeli na stavbě železnice smrti.
Místem posledního odpočinku válečných zajatců jsou dva válečné hřbitovy. Velice pěkně udržovaný válečný hřbitov Don Rak nedaleko městského vlakového nádraží s hroby 6 982 válečných zajatců. Druhý z válečných hřbitovů se nachází dva kilometry od města, kde býval válečný zajatecký tábor Chong Kai. Na hřbitově odpočívá 1 750 vojáků.
O popularitu mostu přes řeku Kwai se postaral především oscarový film režiséra Davida Leana provázený pískanou melodií. Vedle ocelového mostu, který byl po válce opraven, poté co byl v roce 1944 a 1945 poškozen spojeneckým bombardováním, stojí ještě provizorní dřevěný most. K oběma je to jenom kousek od železniční zastávky, kde si můžete prohlédnout také několik původních lokomotiv.Každý rok se na přelomu listopadu a prosince koná festival mostu přes řeku Kwai.
Thajsko © 2009 - 2012 Marten & Louis s.r.o.