Thajsko průvodce: Dějiny Thajska /3/ - Ayuthaya

V polovině 14. století se na území dnešního Thajska zrodilo další významné království – Ayutthaya, kterou si za své hlavní město zvolil princ U Thong.

Jedním z nejvýznamnějších panovníků království se stal Borommatrailokanat (1441 – 1448), který se ve svých správních reformách nechal inspirovat Angkorem. Zákon o občanské hierarchii stanovil postavení každého jednotlivce ve společnosti a pro jednotlivé vrstvy zavedl hodnostní označení (sakdi na). Postavení člověka bylo odvozeno od jeho vlastnictví půdy a tato pozice také určovala tresty.

Na rozdíl od Sukhothaje, kde se vladař stylizoval do role toho, kdo je přístupný radám a výtkám, v Ayutthayi převzal roli svaté osoby, která se stala objektem bázně a úcty.
V polovině 16. století zabírala Ayutthaya téměř celé území dnešního Thajska a v hlavním městě žilo na 150 000 obyvatel, kteří se přemisťovali především na loďkách po síti kanálů.Ačkoliv nástupnictví bylo určeno prvorozenému synovi, musela Ayutthaya čelit častým palácovým převratům a také vnějšímu nepříteli. V roce 1549 ji poprvé napadla barmská vojska, která doufala, že království je vyčerpáno vnitřními mocenskými spory. V roce 1569 po smrti krále Chakrapata byla Ayutthaya po sedmiměsíčním obležení dobyta mohutnou barmskou armádou. K úspěchu barmského vpádu přispěla zejména zrada velitele obrany města. Teprve o dvacet let později se králi Naresuanovi podařilo město získat zpět.

Svědkové barmského vpádu

V 17. století se intenzivně rozvíjely kontakty s Holanďany, Angličany a Francouzi, kteří si jako dar z Ayutthayi odvezli i dvě stříbrná děla, jenž později použili povstalci při dobývání Bastily. Zásluhu na stycích s Francouzi měl i vlivný Řek Konstantin Phaulkon, původně tlumočník, který posléze získal obrovský vliv na dvoru krále Naraie a stal se jakýmsi ministrem zahraničních věcí. Krátce před Naraiovou smrtí byl Phaulkon obviněn ze zrady a popraven. Obchodní styky s Francií byly značně omezeny, evropští misionáři byli až do návratu siamského velvyslance z Evropy rukojmími.
Navzdory těmto událostem Ayutthaya bohatla i v 18. století, to se však již znovu přiblížilo barmské nebezpečí. Zatímco v čele Ayutthayi stál v osudovou chvíli jeden z nejslabších králů, v Barmě se ve stejnou dobu k moci dostala silná dynastie. V roce 1760 Ayutthaya ještě odolala, když byl barmský panovník během obléhání těžce zraněn při výbuchu děla, ale 7. dubna 1767 Barmánci po více než rok trvajícím obležení definitivně dobyli a vyvrátili. Král Suriyamarin opustil město v malé loďce a po deseti dnech na následky strádání zemřel.

Facebook: